Oto Klempíř se pustil do bývalých kamarádů z kapely J.A.R. Slova o brutalitě a zklamání překvapila fanoušky

Oto Klempíř se ke svému odchodu z J.A.R. vrací i s odstupem necelého roku a mluví nezvykle otevřeně. Zmiňuje „brutalitu“, zklamání z lidí, které považoval za přátele, a je zřejmé, že tento hudební rozchod pro něj pořád není uzavřená věc.

V redakci In-Lifestyle jsme si všimli, že tentokrát nejde jen o další ostré vyjádření známého hudebníka. V Klempířově případě se potkaly dvě citlivé roviny: dlouholeté osobní vazby a náhlý vstup do politiky. A to bývá v kapelách dost výbušná kombinace, i když se o tom mluví nerado.

Konec po 36 letech přišel naráz

Klempíř patřil k zakládajícím tvářím J.A.R. a s kapelou spojil velkou část profesního života. O to tvrději zapůsobilo, když skupina veřejně oznámila, že s okamžitou platností končí, protože jejich životní cesty jsou podle vyjádření kapely neslučitelné. Sám Klempíř pak v rozhovoru pro Aktuálně.cz popsal, že žádná skutečná debata neproběhla a před koncertem dostal v podstatě dvě možnosti: buď odejde on, nebo se rozpadne celá kapela. A že to skutečně nečekal.

Každopádně jeho dnešní slova jsou ještě ostřejší. V novém vyjádření pro Blesk mluví o tom, že forma rozloučení byla podle něj skoro „fekální“ a že ho kapela překvapila svou brutalitou. Zároveň připustil, že právě tato zkušenost mu paradoxně pomohla snášet dnešní veřejné útoky.

Babišův návod na prezidenta má dohru: Fanynka sepsala verzi o premiérovi a internet se baví

Politika jako spouštěč, ne jediný důvod

Bezprostředním impulsem byla jeho kandidatura za Motoristy sobě, o níž mluvil i v podcastu Čestmíra Strakatého. Tam připomněl, že po 36 letech společného fungování čekal jiný způsob jednání. Nicméně na tomto místě je možná dobré připomenout, že členům kapely dopředu nic neřekl, protože nechtěl, aby se informace o jeho kandidatuře rozletěla do světa předčasně. 

Ostatně Michael Viktořík následně v rozhovoru pro DVTV přesně toto zmínil jako hlavní důvod toho, že členové kapely reagovali tak ostře, dokonce skutečně padala i sprostá slova. Nicméně to bral ze strany Klempíře v podstatě jako podvod, protože bez jakékoli přípravy najednou kapela měla hrát s politicky angažovaným člověkem a v podstatě podporovat jeho stranu. Přišlo mu navíc neuvěřitelné, že Motoristé sobě měli již domluvené propagační stánky na jejich plánované koncerty.

Je to tedy klasický spor o dvou stranách, z nichž každá má svůj pohled jako ten oprávněný a pocit křivdy zkrátka nezmizí, když nikdo neuzná chybu. Navíc hudební skupina není obyčejné zaměstnání. Je to směs přátelství, ega, společného díla, ale i starých křivd. Proto bývají rozchody tak osobní. A tak hlasité.

V hudbě to není nic výjimečného

Podobných příběhů zná popkultura víc než dost, i když politika není až tak častým impulsem k onomu rozchodu. Ale můžeme vzpomenout na dlouholeté napětí mezi Johnem Lennonem a Paulem McCartneym po rozpadu Beatles – i tam se profesní spor rychle změnil v osobní účet. Rozdíl je hlavně v měřítku. U J.A.R. nejde o světovou legendu, ale mechanismus je podobný: když se rozpadne kapela, málokdy se rozpadne jen pracovní projekt. Často se rozpadne i představa, že ti lidé spolu zestárnou bez trhlin.

Klempíř dnes mluví chladněji než v prvních dnech, asi mu až dodatečně dochází, že přišel o víc než jen o pódium. Na jedné straně stojí jeho právo vstoupit do politiky, na druhé právo kapely rozhodnout, s kým chce pokračovat a jestli chce svým koncertům dodat punc politické agitace. To podstatné ale zůstává mezi řádky: po tak dlouhé společné cestě bolí hlavně způsob, jakým se dveře zavřely. A to z obou stran.

Autorský text redakce In-Lifestyle.cz

Iveta Kohoutová

Trojlístek našich redaktorů doplňuje Iveta. Vrátila se na pozici redaktorky po mateřské dovolené a našim čtenářům přináší zajímavé informace o osobnostech, které se hřejí v záři reflektorů. Kromě rodiny se Iveta ráda věnuje malování obrazů a miluje adrenalinové sporty.