Vondráčkova slova „dávejte si na to pozor“ budí další silné emoce. Kromě občanů reaguje i šéfredaktor Kubal

Některé výroky už nezní ani jako výměna názorů, ale spíš jako nepříjemná ukázka doby, o které jsme si mysleli, že je dávno pryč.

Mám-li být zcela upřímný, když jsem slyšel, jak Radek Vondráček v živém vysílání okřikuje moderátora Martina Řezníčka slovy, aby si „dával pozor“ a „zlepšil práci“, neznělo mi to jako úplně klasická debata vhodná pro televizní obrazovku. Znělo to jinak, víc tvrdě a nepříjemně, než by asi nutně muselo. A také možná až děsivě povědomě, jak jsme se ostatně i s kolegy v redakci In-Lifestyle.cz shodli.

Debata už přestala být debatou

Zpočátku to byla běžná televizní diskuse ohledně NATO, o závazcích naší země a o tom, kdo vlastně má reprezentovat Česko na důležitém summitu. Témata sama o sobě hodně zásadní, pakliže člověku není jedno, co se u nás děje. Jenže místo rozumných argumentů a zajímavé debaty přišla útočná slova, skákání do řeči a nakonec i jeden moment, který z té debaty udělal něco úplně jiného.

Politik, který místo vysvětlování začne napomínat novináře, s nímž má vést rozhovor, se pohybuje na poměrně tenkém ledě. A to nemluvím jen o etiketě, jde celkově o princip. Novinář má klást otázky, byť i ty nepříjemné, a politik má odpovídat, ale ne vyhrožovat. Když se do toho vložil i šéfredaktor zpravodajství Michal Kubal, posunulo se to ještě dál. Najednou už to nebyla jenom hádka ve studiu, ale přenice o to, jaký vztah má mít vlastně politik k médiím.

Babiš vrací Fialovi tvrdý úder: Kritika práce bývalého premiéra je další téma, které rozděluje společnost

Přiznám se, tohle mi vadí

Možná to zní tvrdě, ale já si při takových výstupech vždycky říkám – tohle už jsme tu přece měli a rozhodně to nechceme zpátky. Pokud někdo touží po prostředí, kde si politik může veřejně „usměrňovat“ novináře, jak se mu zachce, tak ať si raději sbalí kufry a zkusí štěstí jinde. Třeba v Rusku, Číně nebo Severní Koreji, kde podobný styl komunikace nikoho nepřekvapí. Vycestovat dnes nikdo nikomu nebrání.

Martina (@MartinReznicek) znám 30 let, vím, že výhrůžky politiků ve studiu ho nerozhodí.
Věty “Dávejte si na to pozor!” od politika koalice navrhující převedení ČT a ČRo pod státní rozpočet ale ukazují, proč tento záměr budí tolik podezření. pic.twitter.com/nBWql5gsrJ

— Michal Kubal (@MichalKubal) April 19, 2026

Tady jsme ale v zemi, kde by měla být svoboda slova samozřejmostí. A součástí té svobody je i to, že se novinář může ptát, a politik to musí zkrátka ustát. A část veřejnosti to vidí podobně jako já. Našel jsem mnoho komentářů shodujících se, že takové jednání se podobá dřívějšímu režimu a není to správné. „Jakápak diskuze, to je prostě jen nátlak,“ psal komentující Tomáš. Jiný dodal: „Jestli si politici začnou dovolovat takhle mluvit k novinářům, jsme na špatné cestě.“

Ačkoliv si možná někteří politici myslí něco jiného, lidé nejsou hloupí. Umí vycítit tón, vnímat kontext. Když se k tomu přidá ještě debata o tom, že by veřejnoprávní média měla být financována státem, začne to celé působit ne úplně komfortně.

Peníze, moc a nezávislost

Pokud jde o financování České televize a rozhlasu, změna v tomto případě není jen technická záležitost. Je to zásah do systému, který má zaručovat nezávislost médií. V takové chvíli by měli politici být dvakrát tak opatrní v tom, jak o médiích otevřeně mluví a jak se k jejich zástupcům také chovají. Protože jinak může vzniknout dojem, že nejde jen o peníze, ale o vliv. A ten dojem, i kdyby nebyl pravdivý, je sám o sobě celkem problémový.

Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz na základě veřejně dostupných informací z webů sociální síť X Michala Kubala, ČT24

Iveta Kohoutová

Trojlístek našich redaktorů doplňuje Iveta. Vrátila se na pozici redaktorky po mateřské dovolené a našim čtenářům přináší zajímavé informace o osobnostech, které se hřejí v záři reflektorů. Kromě rodiny se Iveta ráda věnuje malování obrazů a miluje adrenalinové sporty.