Foto: Facebook A.K. (Se souhlasem blízkých), Aleš Kubát (†30)
Od smrti herce a zpěváka Aleše Kubáta (†30) který zemřel 26. prosince 2018, na konci roku 2025 uplynulo už sedm let. Jeho příběh se ale znovu vrací jako memento křehkosti života i významu prevence. Tragický osud mladého talentovaného Aleše dodnes rezonuje.
Redakce In-Lifestyle se po letech vrací k příběhu, ve kterém rezonuje jméno Aleše Kubáta. Ohlédneme se nejen za vzpomínkou na talentovaného mladého muže, ale i za tichým odkazem, který ani s odstupem času neztrácí svou sílu. Na Aleše jsme zavzpomínali s jeho kamarádkou a kolegyní Veronikou Brosteanu.
Aleš Kubát: Příběh, který ani po letech neztrácí sílu
Uplynulo už sedm let od chvíle, kdy českou hereckou scénu zasáhla zpráva o náhlém úmrtí Aleše Kubáta. Přesto se k jeho osudu veřejnost znovu a znovu vrací. Ne proto, aby se otevíraly staré rány, ale proto, že jeho příběh zůstává výjimečně silným svědectvím o tom, jak nečekaně může přijít konec. Kubát, známý divákům jako divadelní herec, zpěvák a herec ze seriálu Ordinace v růžové zahradě, působil jako zdravý a plný energie. O to větší šok vyvolala skutečnost, že během jediného dne podlehl těžké nemoci.
Den, který změnil vše
Vánoční svátky, které měl v roce 2018 trávit v kruhu rodiny, se proměnily v boj o život. Kvůli nevolnosti a ztvrdlému břichu následovala ráno 26. prosince 2018 návštěva nemocnice a vyšetření.
To odhalilo rozsáhlý nádor s metastázami. Diagnózu, která přišla bez varování a bez času na léčbu. Aleš Kubát své zdravotní potíže dlouho skrýval a okolí ujišťoval, že je pod lékařským dohledem. Ještě téhož večera se jeho zdravotní stav rapidně zhoršil a přišel konec. Zemřel doma, v náručí své maminky, dřív než se s realitou stihli vyrovnat i ti nejbližší.
Život a kariéra zesnulého Jurije Galina: 30 let vedl Docela velké divadlo a proslavil se i v Ulici
Aleš Kubát se pět let před svojí smrtí s rakovinou už jednou popral, když mu lékaři vyoperovali malý nádor. Zdálo se, že svůj boj vyhrál. Možná sám pevně věřil, že je pryč navždy, možná se bál toho, že by se rakovina mohla vrátit, protože jinak si lze jen těžko vysvětlit, proč nedocházel na pravidelné kontroly, které jsou nutné. Rodinu ale držel v domnění, že se pravidelně podrobuje preventivním vyšetřením.
Právě rodina Aleše se rozhodla zveřejnit skutečný důvod jeho úmrtí, aby se jeho smrt dala pochopit a zároveň chtěli upozornit na důležitost prevence a včasného vyšetření, které mohou zachránit život.
Vzpomínka na Aleše od jeho kolegyně a kamarádky Veroniky Brosteanu
O Álovi je asi nejdůležitější vědět, že to byl jeden z nejpozitivnějších lidí, jaké člověk mohl potkat. Jeho úsměv a smysl pro humor vás nikdy nenechaly chladným, a kdo s ním někdy měl tu čest být v den jeho narozenin, ten má zážitek na celý život. Všem, koho ten den potkal, říkal s nadšením a smíchem: „Dobrý den, já mám dneska narozeniny,“ a lidé se smáli.
To totiž rozhodně uměl, bavit lidi. S bezprostředností malého dítěte. Na rozdíl od většiny dospělých si totiž v sobě dokázal uchovat kus svého dětského já. Za to vždycky připisoval zásluhy své mamince. Miloval svou rodinu, lidi, divadlo, zpěv a kytaru, hlášky ze starých českých filmů a miloval život. Je nesmírná škoda, že si ho nemohl užívat dýl.
Odkaz, který přetrvává
Dnes se k příběhu Aleše Kubáta vracíme nejen jako ke vzpomínce na talentovaného herce a zpěváka, ale také jako k tichému varování. Jeho smrt připomíná, že ani mládí a zdánlivé zdraví nejsou zárukou jistoty a že prevence i otevřenost vůči vlastnímu tělu mohou být rozhodující. Přestože jeho kariéra zůstala nedokončená, v paměti diváků i kolegů přetrvává jako připomínka života, který mohl pokračovat. Důvod si jej po letech znovu připomenout je o to silnější.
Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz
