„Arogantní kamarádka nám v restauraci dělala ostudu.“ Servírka se pomstila, přinesla jí doslova to, co chtěla

Do naší redakce píší své příběhy muži v menším počtu než ženy. Když už se ale některý z pánů svěří se svým zážitkem, stojí to takzvaně za to. Pan Martin se svěřil se svým zážitkem z restaurace, kam vyrazil s manželkou a přáteli. Společná večeře byla jedna velká ostuda.

Někdy se ocitneme v situaci, že je nám trapně za někoho jiného. Podobně se cítil pan Martin a jeho manželka Jana, když se k nim kamarád a jeho manželka přidali, aby společně povečeřeli v restauraci. Podle toho, co nám pan Martin napsal, příště už je sebou rozhodně brát nebudou. Redakce jména v textu změnila.

Společná večeře bylo peklo

Pan Martin nezastírá, že manželku svého kamaráda Davida moc nemusí. Jolana mu vždy přišla zbytečně namyšlená a trochu povrchní. David byl ale Martinův kamarád a Jolanu tedy vždy toleroval. S Jolanou se navíc kamarádila Martinova žena Klára a bydleli ve stejném paneláku, takže si myslel své, ale nedával nic najevo. Na společné večeři se ale Jolana ukázala v pravém světle a potvrdilo se tak, že ji pan Martin odhadl správně.

Večer měl vypadat jinak

S Klárou jsme se společně večer ven v poslední době moc nedostali. Děti, znáte to. Po delší době se ale ozvala babička a chtěla, abychom jí přivezli děti na víkend. Byli jsme vlastně rádi, konečně vypadneme večer na chvíli z bytu.

Když jsme se vrátili od našich a vystupovali z auta, akorát jsme před domem potkali Davida s Jolanou. „Ahoj, kde jste courali? Že vy jste odvezli ratolesti k bábince? To bychom mohli večer něco podniknout,“ vychrlil na nás hned David. Původní plán byl sice jiný, měla to být večeře ve dvou, ale koneckonců proč ne. Klára byla ráda, že si s námi vyrazí i David s Jolanou a když viděla, že se netvářím zrovna nadšeně, špitla mi do ucha: „Na večeři půjdou s námi a pak si uděláme večer sami pro sebe. Vynahradím ti to.“ Přitom na mě ještě laškovně mrkla, takže jsem všechny námitky spolknul.

„Srovnávání syna s cizími dětmi byla obří chyba.“ Až díky kamarádce prý pochopila, jak byla hloupá

Dohodli jsme se, že tedy vyrazíme někam na večeři ve čtyřech. Výběr podniku nechali na nás. V Hradci je sice restaurací poměrně dost, ale my s Klárou měli jasno hned. Padla volba na náš oblíbený podnik, kde vím, že vaří skvěle a nabízejí rozmanitá jídla, že si vybere každý.

Jolana středem pozornosti za každou cenu

Když jsme se asi za dvě hodiny sešli u taxíku před domem, první, co mě napadlo, bylo, že Jolana se vyfikla jak do opery. Přitom jsem jim říkal, do které restaurace půjdeme. Já měl na sobě džíny a bílé tričko a Klára si vzala černé kalhoty a tu červenou halenku s výstřihem, kterou na ní tolik miluju. David byl oblečený podobně jako já, jen s černým tričkem a Jolana v dlouhých večerních černých šatech s nějakýma třpytkama.

Když jsme se usadili u rezervovaného stolu, přišla servírka s jídelními lístky. Já si objednal k pití pivo, Klára prosecco a David gin. Jolana se neuměla rozhodnout. „Dobře, tak já zatím donesu, co máte objednané a vy si to můžete zatím rozmyslet,“ s milým úsměvem řekla servírka Jolaně, která víc jak deset minut přemýšlela, co si dá k pití a odešla. „No to je ale kráva, vždyť nemám objednaný pití,“ pronesla Jolana a mě začínalo být jasné, že tohle pohodový večer asi nebude. Když nám pak servírka donesla pití, Jolana si objednala vodu s citrónem. Během minutky ji měla na stole.

Objednávka jídla byla další story. Stejně jako u pití jsme si já, Klára i David objednali celkem rychle. Jolana opět nevěděla. Servírka trpělivě čekala, mile se usmívala a nabízela možnosti z jídelního lístku. „Já si vyberu sama, nepotřebuju vaše doporučení na něco, čeho se potřebujete zbavit,“ pronesla vážně manželka mého kamaráda a já měl sto chutí jí něco říct. Klára mě ale kopla pod stolem, tak jsem svoji jedovatou poznámku spolkl. „Tady ta plněná vepřová panenka, to je přesně co?“ Zeptala se té nebohé servírky Jolana. „Máte to tam napsané. Je to vepřová panenka plněná nivou a sušenými rajčaty,“ odpověděla stále mile a stále s úsměvem ta servírka.

Nesmyslná objednávka

„A můžu dostat jen ten vnitřek? Nechci maso,“ vylezlo ještě z Jolany a v tu chvíli jsme na ni vytřeštili oči všichni tři. „Miláčku, od kdy nejíš maso? Tak si vyber něco z těch bezmasých jídel,“ řekl jí po chvilce David. Jolana ale jen mávla rukou a čekala na odpověď. Úsměv z tváře servírky na chvíli zmizel. „No, nivu a sušená rajčata by vám na talíř kuchař dát mohl, ale jak to tepelně upraví, to nevím,“ pohotově reagovala servírka.

Jolana našpulila rty jako kačer a pak z ní vypadla další perla. „Tak s tím si snad nějak poradí. Nechci přeci nic, co není na jídelním lístku. Ještě mu ušetřím práci, nebude to muset rvát do té panenky, dám si k tomu hranolky.“ Servírka si zapsala a odešla. Já se chtěl sebrat a jít domů. Klára mě ale pod stolem hladila po stehně. Celá situace u stolu jí ale evidentně také nebyla příjemná. David se naklonil k Johaně a něco jí zašeptal do ucha. „Nedělám scény. Snad si můžu objednat, ne?“ Zasyčela jak zmije a usrkla vodu ze své sklenice.

Servírce a kuchaři bych nejraději zatleskal

Když nám servírka donesla jídlo, jen jsem zíral. A nebyl jsem sám. Před Jolanu postavila velký oválný talíř, na kterém byla porce hranolek, dvě sušená rajčata a asi tak lžíce nivy. Začal jsem se smát a ke mě se přidala i Klára a potichu se smál i David. „Co to jako je? To si ze mě někdo dělá srandu,“ začala ječet Jolana. „Máte, co jste si objednala. Kuchař vám naservíroval vnitřek z plněné vepřové panenky. Přesně, jak jste si objednala. Víc se do porce vepřové panenky nevejde,“ zcela vážným hlasem a samozřejmě s úsměvem reagovala servírka. Pak se na podpatku otočila a odešla.

Když Jolana viděla, jak se skvěle bavíme tím, jak ji obsluha restaurace a kuchař doběhli, tvářila se jako bůh pomsty. Možná jí ale přeci jenom trochu seplo, protože pak už ničím neprudila a zbytek večera proběhl normálně.

S Davidem občas na pivko zajdu, ale netoužím po tom, abych se viděl i s Jolanou. Klára s ní také tráví daleko méně času. Prý je to ale s Jolanou lepší, už se netváří tak sebejistě. Tak uvidíme, třeba ještě někdy společná večeře proběhne.

Zdroj: Autorský text, čtenářský text

Lenka Marousková

Lenka je hlavní postavou našeho redakčního týmu. Po několika letech práce všeobecné redaktorky nyní přináší zajímavé zprávy ze světa showbyznysu. Ráda poznává nové lidi a jejich životní osudy. I proto dělá rozhovory s osobnostmi, nebo píše vaše příběhy ze života. Svůj volný čas nejraději věnuje své rodině.