Foto: NextFoto. Táňa Fischerová na galavečeru Mental Power Prague Festivalu
Život Táni Fischerové výrazně ovlivnil syn Kryštof s dětskou mozkovou obrnou, o kterého se starala po většinu života. To, co sama prožila v době socialismu i po něm, později proměnila v boj za lepší podmínky pro rodiny pečující o děti s postižením.
Táňa Fischerová patřila k výrazným osobnostem české kultury i občanského života. Začínala jako herečka, později se však stala také známou političkou, občanskou aktivistkou a v roce 2013 také prezidentskou kandidátkou. Podílela se na činnosti řady neziskových organizací, nadací a občanských sdružení. Na In-Lifestyle bychom rádi připomenuli, že to byla právě její osobní zkušenost s péčí o postiženého syna, která ji motivovala k tomu, aby se některé věci ve společnosti měnily a pomáhalo se tam, kde je potřeba. Dnešní možnosti pro rodiny s postiženým dítětem nejsou dokonalé, s dobou socialismu však nejdou srovnat.
Systém rodinám v těžké situaci mnoho nenabízel
Syn Kryštof se Táně Fischerové narodil ještě za hlubokého komunismu. Toho, že s jejím dítětem není vše úplně v pořádku, si začala všímat v jeho půl roce, a později mu byla diagnostikována dětská mozková obrna. Služby pro rodiny s postiženými dětmi tehdy prakticky neexistovaly. Když od ní po třech letech odešel partner, zůstala péče o Kryštofa na ní a jejích rodičích, kteří se snažili pomáhat.
„Za minulého režimu nebyla žádná občanská sdružení, nebylo kam děti dát, nebylo, jak je rozvíjet. Kryštof byl doma do sedmi let, také chodil dopoledne do školky v Malešicích, kde se tak trochu ilegálně cvičila Vojtova metoda,“ vzpomínala Táňa Fischerová. Aby Kryštof nezůstal izolovaný doma, nakonec přistoupila na jediný tehdy možný kompromis. Vždy sedm měsíců v roce pobýval v ústavu a pět měsíců doma. Na tento systém si zvykli a dlouho to fungovalo.
Multigenerační bydlení Michaela Kocába: Z ateliéru a klášteru je dnes rozlehlá vila, kde nahrává hudbu
Syna vzala z ústavu, když málem zemřel kvůli chybě
Pak se však v ústavu odehrály změny, které vedly k rychlému zhoršování péče. „Tehdy mu omylem zaměnili léky s jiným uživatelem a on ležel celé dopoledne v bezvědomí. Mysleli, že spí, a teprve v poledne byl převezen záchrankou do nemocnice,“ vzpomínala na tragickou zkušenost z roku 2012, po které si syna vzal z ústavu natrvalo domů a starala se o něj až do své smrti v roce 2019. A i když byla péče o postiženého syna vyčerpávající a notně ji omezila také v práci, nikdy si nestěžovala.
Naopak, syn byl středobodem jejího vesmíru a své zkušenosti přetavila ve skutečnou pomoc pro rodiny starající se o děti s postižením. Jako poslankyně spolupracovala na zákonu o sociálních službách, který výrazně pomohl. Dnes mohou lidé využít služeb rané péče, osobní asistenci, odlehčovací služby, denní i týdenní stacionáře nebo chráněné bydlení. Takový komfort pro svého syna Fischerová nikdy neměla. Změny si pochvalovala, nicméně zůstala u přesvědčení, že je pořád co zlepšovat. A k tomu svou aktivitou také vždy přispívala.
Zdroje: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz na základě veřejně přístupných informací z webů Wikipedie, ČSFD, PéčeBezPřekážek, Facebook BarrandovTV
Přidejte svůj názor
Komentovat