Foto: Archiv Národního divadla / Creative Commons / Attribution-Share Alike 4.0, František Filipovský
František Filipovský (†86) se nesmazatelně zapsal do české kinematografie i dabingu. Jeho hlas známe dodnes, stejně jako desítky filmových a televizních rolí. 23.září by legendární herec oslavil 119. narozeniny.
Redakce In-Lifestyle.cz si při dnešním výročí připomíná herce, kterého si většina diváků spojí především s Louisem de Funèsem, kterému propůjčil svůj hlas. František Filipovský toho ale za svůj dlouhý život stihl mnohem víc a jeho příběh rozhodně nekončí u dabingu.
Herec, kterého si diváci zamilovali
František Filipovský se narodil 23. září 1907 v Přelouči. Na jevišti, před kamerou i u rozhlasového mikrofonu strávil desítky let a během své kariéry vytvořil řadu postav, které se zapsaly do paměti českých diváků.
Objevil se například jako Mazánek v legendární komedii Cesta do hlubin študákovy duše, inspektor Mrázek v seriálu Hříšní lidé města pražského nebo děda Liška ve filmu Což takhle dát si špenát. Jeho herectví přitom nestálo na velkých gestech a hlavních úlohách. Mnohem bližší mu byly obyčejné postavy, často trochu svérázné, nejisté nebo komické.
Právě v tom spočívala jeho síla. Dokázal i vedlejší postavě vtisknout tolik osobitosti, že si ji divák snadno zapamatoval.
Když se český hlas stal součástí Louise de Funèse
u Františka Filipovského ale existuje jedna role, která zastínila všechny ostatní. Český divák má totiž Filipovského spojeného s dabingem Louise de Funèse.
Jejich spojení působí dodnes naprosto přirozeně, přestože se oba herci neznali a ani se nikdy osobně nesetkali. Filipovský dokázal zachytit Funèsovu zběsilou energii, nervozitu, přesné načasování i drobné změny nálad. Nešlo jen o namluvení textu. Jeho hlas se stal důležitou součástí české podoby francouzského komika.
Není proto náhodou, že právě po Františku Filipovském jsou pojmenovány Ceny Františka Filipovského, které se každoročně udělují v jeho rodné Přelouči za nejlepší dabing.
Ve třiadvaceti se setkal se smrtí
Za výrazným komediálním talentem se ale skrýval život, který zdaleka nebyl jen veselý a plný filmových kamer a divadelních světel. V mládí například působil jako průvodce zvláštních vlaků s Poláky, kteří odjížděli za prací do Francie. Ve vlacích měl udržovat ve svých třiadvaceti letech pozitivní náladu. Zažíval zde ale chvíle naprostého zoufalství a beznaděje, ošetřoval rány, viděl mrtvé a podle dostupných informací dokonce pomáhal při porodu. O této části svého života dlouhá léta vůbec nemluvil.
Šťastné manželství až do smrti
Na lásku svých rodičů v jednom z rozhovorů zavzpomínala jejich dcera Pavlína Filipovská.
Krásná Hilda Kvičinská byla ctitelkou Františka Filipovského a pravidelně chodila do Osvobozeneckého divadla, kde tehdy Filipovský účinkoval. Nezůstala bez povšimnutí, ale více se o ni tehdy zajímal Jan Werich, který ji uvedl do herecké společnosti. Srdce Hildy si ale nezískal. 23. března 1937 si vzala za manžela třicetiletého Františka Filipovského. Za svědky jim tehdy šli Voskovec a Werich.
Manželství Františka Filipovského a jeho ženy Hildy trvalo krásných 57 let. V závěru života Filipovského zasáhly vážné zdravotní problémy. Prodělal mozkovou mrtvici a přišel o hlas, s Hildou si ale rozuměli i beze slov. Manžele rozdělila až smrt Filipovského 26. října 1993.
Autorský text redakce In-Lifestyle.cz
Přidejte svůj názor
Komentovat