Foto: Rose Abrams / Creative Commons / Attribution 4.0, vánoční stromeček, ilustrační foto
Vánoční čas je radost z dárků a ze setkání s blízkými. A nebo taky ne. Své o tom ví paní Alena. Vánoce strávila s rodinou svého staršího syna a ve finále se dozvěděla, že ji pozvali hlavně kvůli jejímu bytu.
Do redakce In-Lifestyle napsala paní Alena, aby si posteskla nad tím, jak nehezky pro ni skončily vánoční svátky u syna.
Vánoční návštěva a dárky
Paní Alena přijala pozvání svého staršího syna a Vánoce strávila s ním, s jeho manželkou a s jejich malým synkem. Ačkoliv byla nadšená z toho, že viděla malého vnoučka u stromečku rozbalovat dárky, syn a snacha jí tuhle návštěvu doslova zkazili.
Rodinná pohoda
Když mi zavolal starší syn a zval mě na Vánoce, nejprve jsem s díky odmítla. Když ale volal už potřetí a po telefonu mě zvala i jeho žena Kamila, souhlasila jsem. Mladšího syna s rodinou jsem k sobě pozvala tedy až na druhý svátek vánoční.
„Prodavačka vyjela na cizí maminku zcela zbytečně,“ stěžuje si pan Jindra. Za jeho zastání mu byla moc vděčná
Ke Štěpánovi a Kamile jsem dorazila na Štědrý den ráno. Celý den probíhal v naprosté pohodě. Obalovali jsme kapra a řízky, chlebíčky jsme spolu chystali, smáli jsme se, a i když jsem z toho měla původně obavy, byla to opravdu vánoční pohoda.
Rozbalování dárků a studená sprcha
Vnoučkovi jsem koupila stavebnici, auto na dálkové ovládání a pyžamko. Snacha ode mě pod stromečkem měla kosmetický balíček, hedvábný šátek ve fialových tónech, co má ráda. Synovi jsem koupila tričko, ponožky, to bylo spíš pro zasmání, vždy jsme si dávali pod stromeček ponožky a knížku. Jo, a každý dostal ještě obálku s tisícovkou. Něco podobného jsem měla připraveného i pro rodinu mého mladšího syna.
Já jsem dostala knížku, novou peněženku, poukaz do drogerie a fotku vnoučka v krásném rámečku. Byly to pro mě moc hezké Vánoce.
Když vnouček odešel spinkat, Štěpán a Kamila si sedli na gauč proti mně. „Maminko, my bychom od Vás chtěli ještě něco pod stromeček,“ řekla mi Kamila a já nechápala. „No, mami, my jsme si s Kamčou říkali, že tě pozveme na Vánoce, že to bude skvělá příležitost si nerušeně popovídat,“ pokračoval Štěpán a mně pořád nic nedocházelo. „Jde o váš byt. Myslíme si, že byste ho mohla přepsat na Štěpána a samozřejmě tam dožít,“ vypadlo z Kamily a mě se udělalo zle. Tak oni mě pozvali na Ježíška, abych jim dala svůj byt.
Vánoční atmosféra byla v tu chvíli v trapu
„To snad nemyslíte vážně! O Vánocích řešit byt? Já ještě neumírám a nechystám se. A je tady taky Tomáš, na něho jste zapomněli? Je mi z vás na nic,“ řekla jsem jim a hlas se mi u toho klepal. Pak už jsem s nimi nepromluvila. Ráno jsem odešla na vlak a odjela. Bylo mi z toho úzko.
Mám dva syny a oba mám stejně ráda. S oběma vycházím dobře, vídáme se, vnoučata hlídám. A pak starší přijde s tím, že: „Pozveme bábu ke stromečku a ona v tom vánočním rozpoložení udělá, co jí řekneme.“ Copak jsem senilní bába?
Nevím, jak s tím naložit. Na druhý svátek, když přijel mladší syn s rodinou, dorazil i Štěpán s Kamilou a s malým. Asi se báli, abych to Tomášovi nevyslepičila. Neřekla jsem nic. Je mi ale jasné, že si budeme muset promluvit a otázku případného dědictví jednou vyřešit. Toho se ale bojím, nechci, aby se kluci kvůli bytu rozhádali. Co teď? Teď asi babo raď.
Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz, podklady z e-mailu od čtenářky
to je pěkná sprosťárna –
Dnes a denně čtu články/stížnosti starých lidí, jak jim jejich děti chtějí „pomoct“ a při tom zjišťují, že jim jde o jejich byty a domy. Kde se bere v dnešní „mladé“ generaci (no mladé, 40+ a hlavně vyčůrané) ta arogance, to přesvědčení, že staří lidé již nepotřebují, že mají ustoupit? Tak připravila má rodina od setry moji starou matku o všechno, co měla a šoupli jí do Domova důchodců, kde bohužel, po roce a pul umřela steskem. Já se to dověděla, když už bylo pozdě a maminka již nic neměla. Má maminka dala na vnoučka, který vytudovat 2 VŠ, že je moudrý a chytrý. Ano, je. Co by on a jeho matka neudělali pro peníze. Když takové články čtu, jsem ráda, že nemám děti, že mne takové zklamání nečeká.