Zdravě vypadající jídla z restaurací, po kterých se tloustne: Podle expertů jde i o saláty a sushi

Zdravé stravování většinou nestojí na jedné „fit“ nálepce. Je třeba víc základních surovin, dost zeleniny, rozumná porce bílkovin a méně průmyslově upravených přísad. V restauracích ale někdy sáhneme po jídle, které vypadá lehce, ale ve výsledku umí být nutriční pastí.

Když jíme venku, nevidíme do kuchyně, a tak často netušíme, kolik je v jídle oleje, soli, cukru ani jak velká je porce. Potvrdila to i studie Tufts University, podle níž měla drtivá většina jídel z amerických restaurací horší nutriční kvalitu, než by odpovídalo doporučením pro zdravý jídelníček. Lze argumentovat, že stravování Američanů a Čechů se liší, ale princip zůstává podobný. Hezký název na menu ještě neznamená rozumnou volbu na talíři, jak bychom na In-Lifestyle rádi ukázali.

Nejde jen o kalorie. Problém bývá v kombinaci tuku, soli a rychlých sacharidů

Kdo chce v restauraci něco lehčího, často automaticky sáhne po salátu, sushi nebo vegetariánském jídle. Jenže právě tady se chybuje nejčastěji. Ideálně by restaurace měla nabízet vyvážená jídla z kvalitních surovin, z kterých by pak každý mohl vybrat podle chuti. Důležité je tady to, že zdravé není to, co má v názvu „fresh“ nebo „light“, ale to, co je skutečně dobře poskládané.

Šest jídel, která působí zdravě, ale často zklamou

Caesar salát a jiné „lehké“ saláty s dresinkem

Salát je klasika, po které lidé sahají s pocitem jistoty. Jenže problém bývá v detailech: krutony, slanina, smažené kuře, tučný sýr a hlavně dresink. Jak upozorňuje Healthline, právě restaurační saláty mohou mít kvůli zálivce a dalším přísadám překvapivě vysokou energetickou hodnotu. V praxi tak lehký oběd snadno připomene spíš hlavní chod se vším všudy.

Hubnutí zdarma existuje a funguje líp, než se zdá. Chůze shodí kila a šetří klouby i peněženku

V redakci jsme si všimli, že největší past nebývá samotná zelenina, ale ono „něco navíc“. Když je salát zalitý hotovou omáčkou a doplněný pečivem, sytí sice rychle, ale ne vždy chytře.

Sushi s majonézou, tempurou a sladkými omáčkami

Sushi má pověst disciplíny a čistoty. A někdy právem. Jenže jen do chvíle, než se do role hlavního hráče dostane smažení, majonéza a sladká teriyaki omáčka. Heart and Stroke připomíná, že i jídla považovaná za zdravá se mohou rychle změnit v kaloricky i nutričně problematickou volbu, pokud obsahují velké množství omáček a rafinovaných příloh. U sushi k tomu připočtěte bílou rýži a často i vyšší obsah sodíku ze sójové omáčky.

A co je na tom zrádné? Porce bývá na pohled malá, takže člověk snadno objedná víc kusů, než původně plánoval.

Vegetariánský burger

Bezmasé ještě neznamená automaticky lehké. Vegetariánské burgery bývají často postavené na výrazně průmyslově zpracovaných náhražkách, pokud se mají skutečně blížit hovězímu masu, pak mívají také hodně nasycených tuků i soli, jak uvádí Harvard Health. K tomu houska, sýr, omáčka a hranolky jako příloha. Výsledek? Jídlo, které sice neobsahuje maso, ale tělu tím samo o sobě velkou službu dělat nemusí.

Na In-Lifestyle jsme se zaměřili hlavně na jeden opakující se omyl: host si objedná vegetariánskou variantu s pocitem, že prospívá svému zdraví vynecháním masa. Jenže pokud je základ silně dosolený a doplněný tučnou omáčkou, rozdíl proti klasickému burgeru se někdy rychle rozplyne.

Wrap nebo tortilla s „light“ dresinkem

Wrap působí moderně, prakticky a dietně, lépe než maso s klasickou přílohou. Jenže uvnitř se často schová vše, co by na talíři působilo podezřeleji: smažené stripsy, slanina, sýr a výrazná omáčka. Označení „light“ navíc neznamená, že je jídlo automaticky nutričně výhodné. Může jít jen o nižší obsah jedné složky, zatímco jinde restaurace přidá chuť solí, cukrem nebo větší porcí.

Právě tady platí jednoduché pravidlo – čím méně nejasných přísad a čím víc rozeznatelných surovin, tím lépe.

Zeleninové chipsy/hranolky jako příloha nebo předkrm

Zní to skoro vzorově. Jenže Vím, co jím upozorňuje, že u zeleninových chipsů bývá výsledek velmi podobný klasickým brambůrkům – smažení v tuku a vysoký obsah soli. Rozdíl je často hlavně v marketingu a barvě suroviny, ne v reálném přínosu pro organismus. U hranolků to není jiné.

Jestli tedy na menu stojí „hranolky z červené řepy“ nebo „kadeřávkové chipsy“, ještě to neznamená, že jde o lepší volbu než obyčejná pečená zelenina. Jistým faktorem je i to, že klasické hranolky člověk za zdravé ani nepovažuje, dá si jich tak obvykle méně. U zeleninových variant se tolik nehlídá, protože se mu zdají zdravější.

Smoothie bowl nebo ovocné smoothie k jídlu

U nápojů a misek z ovoce lidé stejně tak ztrácejí ostražitost. Přitom právě tady se snadno sejde vysoké množství přirozených i přidaných cukrů bez odpovídající sytivosti. Pokud restaurace přidá sirup, granolu, doslazovaný jogurt nebo ořechové máslo ve velkém, z lehké svačiny je rázem sladké jídlo, po kterém hlad nepřijde zrovna pozdě.

To neznamená, že smoothie je špatně vždy. Jen je dobré vědět, že „ovoce“ a „zdravé“ nejsou automaticky synonyma pro rozumnou porci.

Jak poznat lepší volbu, když nevidíte do kuchyně

Nejspolehlivější bývá dívat se méně na názvy a víc na skladbu jídla. Dobré znamení je jednoduchý popis surovin, možnost vyměnit přílohu, omáčka zvlášť nebo větší podíl zeleniny bez smažení. Nestyďte se také požádat o zabalení části své porce do krabičky, když se vám zdá příliš velká. Opravdu u stolu nemusíte sedět tak dlouho, než vylížete celý talíř.

Jíst v restauraci obecně nemusí být problém. Jen se vyplatí nenechat se ukolébat názvem na menu. Někdy totiž největší dietní past neleží u smaženého sýra, ale právě u jídla, které se tváří skoro bezchybně.

Autorský text redakce In-Lifestyle.cz