Fotografie: PA / Creative Commons / Attribution-Share Alike 4.0, Svatojánská noc, ilustrační obrázek
Svatojánská noc v dřívějších dobách platila za nejvýznamnější noc v roce, protože měla magickou moc. Redakce In-Lifestyle zapátrala v tradicích a pověrách, které provázejí magickou a tajuplnou noc, která vychází na 23. června.
Svatojánská noc je evropský lidový svátek, který se slaví v předvečer svátku křesťanského světce Jana Křtitele, který spadá na 24. června. Na většinu tradic, které provázejí magickou noc, se už téměř zapomnělo.
Svatojánská noc
Svatojánská noc byla původně součástí oslav letního slunovratu a slavila se našimi předky hlavně ohněm, vodou, nahotou a zelení. Noc z 23. června na 24. června je spojená s velkým množstvím tradic a pověr. Moderní doba tento svátek poněkud odsunula na vedlejší kolej a v magii noci věří jen málo lidí. Možná ale stojí za to, si některé pověry a tradice připomenout. Jak se říká – co kdyby na tom všem přeci jenom něco bylo.
Tradice svatojánské noci
K svatojánské noci vždy patřilo pálení ohňů. Ohnivým plamenům byly odedávna přisuzované očistné vlastnosti, ale během svatojánské noci se do ohně ještě vlévala i magie. Mladí muži a chlapci ohně přeskakovali, aby získali sílu a zdraví. Někde svatojánské ohně přeskakovali zaslíbené dvojice, aby zjistili, jestli jim jejich vztah vydrží. Popel ze svatojánských ohňů se většinou sypal na pole, aby zajistil bohatou úrodu.
Meghan Markle výjimečně sdílela fotografie se svou dcerkou, která slaví už 4. narozeniny
Během magické noci se většinou konali slavnosti. Hodně se pilo, tančilo a veselilo se, protože lidé věřili, že bujará nálada během svatojánské noci přinese prosperitu a blahobyt.
Asi nejznámější tradicí, během svatojánské noci, bylo sbírání bylin, přesněji sbírání devatera kvítí. Nasbírané bylinky během tohoto svátku měly údajně až čarovnou moc a největší léčivou sílu. A které byliny patřili nejčastěji mezi těch vybraných devatero kvítí? Pokud budete chtít vyzkoušet jejich magickou sílu, měli byste si o svatojánské noci nasbírat třezalku, mateřídoušku, řebříček, řepík, heřmánek, pelyněk, kontryhel, svízel a jitrocel. V dobových pramenech se uvádí ještě jetel, dobromysl, nebo šalvěj.
Co s bylinkami nasbíranými během svatojánské noci?
Bylinky se měli sbírat těsně po setmění a nebo za svítání, kdy se ještě třpytily od ranní rosy. Bylinky se měly trhat nejlépe levou rukou a nemělo se u toho mluvit. Tak neztrácely svoji čarovnou moc. Svobodné dívky si z nich pletly věnce a dávaly si je pod polštář, aby se jim ve snu zjevila tvář mládence, kterého si vezmou za manžela. Byliny se ale hlavně sušily, nakládaly do olejů a medu, vyráběly z nich masti, bylinkové lektvary a kouzelné škapulíře.
Otvírání brány do jiných světů a hledání pokladů
Svatojánská noc má kořeny v pohanských slavnostech slunovratu, které byly později přetvořeny křesťanstvím na oslavu narození sv. Jana Křtitele.
Během svatojánské noci se také otvírají poklady. Alespoň tedy podle pověr, které se k předvečeru svátku křesťanského světce Jana Křtitele vztahují. Na svatojánskou noc také údajně rozkvétá kapradí. Kdo najde květ kapradí, toho čeká bohatství. Vzhledem k tomu, že kapradiny nekvetou, traduje se, že během svatojánské noci kapradí vykvétá zlatými květy.
Nad ránem po svatojánské noci je kouzelná údajně i rosa. Kdo se projde ranní rosou, nebo se přímo rosou umyje, tomu by se všechny nemoci a neduhy po celý následující rok měly vyhýbat.
Jsou to jenom tradice a pověry, ale co kdyby náhodou…
Různých pověr a báchorek o svatojánské noci je celá řada. Většina z nich je spojená se slunovratem, oslavou slunce, úrody, země a zdraví. Krásné tradice už hodně vymizely, ale možná by neškodilo něco z toho, co praktikovali naši předci vyzkoušet. Člověk nikdy neví.
Zdroj: Autorská text, Wikipedie
