Děti se ve škole učí období našeho života v několika fázích. První z nich je ještě období, kdy je plod v těle matky – prenatální období. Potom přichází novorozenecké období, kojenecké, batolecí. Možná správně tušíte, že po batolecím přichází předškolní věk, školní věk, puberta, adolescence, mladá, střední, pozdní dospělost a stáří.
Žijeme déle
Možná také slýcháte, že se náš život prodlužuje. Zatímco například během druhé světové války byla průměrná délka života asi 60 let, dnes, co se týká České republiky, jsou čísla vyšší. Lidé se průměrně dožívají až 77 let. Samozřejmě není možné tvrdit, že se všichni na celém světě dožívají tohoto věku. Délka života se odvíjí od prostředí, kde lidé žijí atp.
Nejsme déle staří
Myslíte si, že když se prodlužuje život, jsme jen déle staří? Opak je pravdou, naopak jsme déle mladí. Je dokázáno, že s prodlužujícím se životem přichází stáří později. Našim babičkám začalo stáří třeba v šedesáti, nám začne až kolem pětasedmdesáti.
Umíme žít déle?
Přestože je to jistě příjemné zjištění, že budeme déle mladí a plní sil, neumíme s tím naložit. Všechna moudra do života nám předávají minulé generace, a ty stárly dříve, než budeme stárnout my. Proto máme na bedrech velkou zodpovědnost: naučit se žít déle a své zkušenosti předat dále. Je to velká příležitost hledat nové koníčky, nové lásky, objevovat nová místa.
Fotografie publikována se svolením Ambro Photography/FreeDigitalPhotos.net