Foto: NextFoto, Petr Macinka na Česko-Slovenském plese v Obecním domě
Slovní přestřelky mezi politiky a novináři už nejsou výjimka, bohužel, ale spíš standard. Tentokrát se do sebe pustili Petr Macinka a Nora Fridrichová.
Na první pohled šlo o celkem normální dotaz. Novinářku Noru Fridrichovou zajímalo, jakou kvalifikaci mají lidé, kteří nastoupili na ministerstvo životního prostředí v oblasti komunikace a ekonomiky. Konkrétně šlo o Adama Šejnu a Františka Kubáska, kteří jsou podle dostupných informací mladí, bez vysokoškolského vzdělání, ale pracují na agendě, která se dotýká i veřejných financí. Jenže jak jsme si všimli v redakci In-Lifestyle.cz, místo věcné odpovědi se situace rychle změnila v napjatý slovní duel.
Macinka přepnul do obrany i útoku
Petr Macinka reagoval způsobem, který část veřejnosti označila za až zbytečně konfrontační. Místo přímého vysvětlení začal mluvit o tom, že schopnosti člověka neurčuje titul a že i „řidič nebo skladník si může přečíst Vergilia v originále“. V debatě se postupně objevovaly i ironické poznámky směrem k novinářce, včetně narážek na sociální sítě nebo osobní schopnosti posuzovat kvalifikaci jiných lidí. Jeho tón nebyl zrovna příjemný.
Macinka přitom není v podobných situacích úplným nováčkem – i v minulosti se jeho veřejná vystoupení setkala s kritikou za příliš ostrý nebo konfrontační styl komunikace. To vede část veřejnosti k otázce, zda by někdy nepomohl jednodušší přístup: klidně odpovědět, vysvětlit a jít dál. Možná by to byla chvíle i na něco, co zní banálně, ale v politice často chybí – obyčejná komunikační slušnost.
Andrej Babiš má velký strach o své blízké: Vynadal novinářům za útoky na dceru i Zicklerovou a Češi reagují
Reakce lidí: od „vrcholu arogance“ po souhlas
Na sociálních sítích se okamžitě rozběhla diskuse. Kritici Macinkova vystoupení mluvili o aroganci a zbytečné agresivitě. V komentářích se objevovaly výroky typu, že takový styl „nemá v politice co dělat“ nebo že jde o „zbytečné shazování novinářů místo odpovědi na otázku“. Na druhé straně se ale objevily i hlasy, které ministra bránily s tím, že novináři podle nich někdy kladou otázky způsobem, který už není neutrální, ale spíš hodnotící.
Situace by se možná dala vnímat i jako drobný incident. Jenže ve skutečnosti zapadá do dlouhodobého trendu: rostoucí napětí mezi politiky a médii, kde se z otázek stávají střety a z odpovědí obranné monology. Takové souboje o ego, jež se pomalu stávají novým normálem.
Asi ani nejde o to, kdo měl „pravdu“ v konkrétní výměně. Spíš o to, jak se podobné situace dají zvládat jinak. Stačilo by málo: odpovědět konkrétně, neironizovat dotaz, nepřetvářet otázku na osobní spor a držet se tématu. Protože jakmile se z tiskové konference stane slovní souboj, veřejnost už většinou nesleduje obsah, ale jen emoce. Ty sice generují kliky a reakce, ale málokdy posouvají debatu někam dál.
I novináři dnes soutěží o pozornost
Bylo by ale příliš jednoduché tvrdit, že za podobné střety mohou pouze politici. Proměnou prošla i média. Dnešní novinář už často není jen člověk, který pokládá otázky a následně sepíše článek. Mnozí budují vlastní značku prostřednictvím podcastů, videí, newsletterů nebo sociálních sítí. V prostředí, kde o pozornost soupeří stovky tvůrců, je logické, že i novináři hledají témata a momenty, které publikum zaujmou. Není na tom nic špatného, je to součást současných médií. Zároveň to ale může přispívat k vyšší míře konfrontací.
Politici a novináři se tak ocitají ve zvláštní symbióze. Jedni potřebují publicitu, druzí zajímavý obsah. Ostrá výměna názorů pak bývá pro obě strany mnohem atraktivnější než klidná a věcná odpověď. Konflikt se snadno šíří na sociálních sítích, získává pozornost a vyvolává další reakce. Přínos pro veřejnost ve smyslu informační hodnoty se tím ale bohužel vytrácí.
Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz na základě veřejně dostupných informací z webu Facebook NoraFridrichová
Přidejte svůj názor
Komentovat