Foto: Nextfoto, Filip Turek a Petr Pavel
Filip Turek se po kritice starého videa s házením jogurtům na chráněnou památku neomluvil. Zvolil ego a odvedení pozornosti.
Několik let staré video by pro Filipa Turka samo o sobě nejspíš nemuselo být takový problém, kdyby k tomu přistoupil jinak. Politik, kterému se vrátí trapná epizoda z minulosti, má poměrně jednoduchou volbu. Buď řekne, že to byla hloupost a případně se omluví, anebo začne předstírat, že problém mají vlastně všichni ostatní. Filip Turek sáhl po druhé variantě. Na In-Lifestyle jsme se podívali i na to, nakolik je takové chování u něj konzistentní.
Ironie u něj nahrazuje sebereflexi
Své tehdejší chování v instagramovém videu popsal jako „nezodpovědnou a zhýralou, nicméně vtipnou zábavu“. Neodpustil si i ironické poznámky o „biojogurtech“ i ujištění, že při natáčení „žádný jogurt nepřišel o život“. Přidal i útok směrem k prezidentu Petru Pavlovi.
Sebeironie přitom vypadá trochu jinak. Je rozdíl mezi tím, když člověk dokáže s odstupem přiznat, že něco přehnal, a když se vlastní přešlap pokusí přetavit v další důkaz údajného tažení proti sobě. Turek vzal banální, ale hloupou epizodu a udělal z ní další politický střet s „těmi druhými“.
Filip Turek se opět předvedl. Video s jogurty na kulturní památce nespolknou ani voliči Motoristů
Nejzvláštnější na celé obhajobě je, že se v ní zase objevil Petr Pavel. Turek spojoval načasování kauzy s výročím srpna 1968 a naznačoval, že prezident má sám vysvětlovat svou minulost. Jenže tím se neodpovídá na základní otázku, která tu visí ve vzduchu: proč se dospělý muž nechá natáčet při házení jogurtů na historické zřícenině a pak ještě naznačuje, že skutečný problém je v podrážděné reakci okolí?
Video vyvolalo pobouření i proto, že šlo o historickou lokalitu Baba. V takové chvíli by úplně stačila obyčejná věta: bylo to nerozvážné. Místo ní přišla politická odbočka, jejímž účelem bylo odvést pozornost jinam. Je to poměrně známý způsob obrany, když je nepříjemné mluvit o vlastním jednání, začne se mluvit o někom jiném.
Problémem není jogurt, ale vzorec chování
Řečeno redakčně a bez přehánění: nikdo soudný asi netvrdí, že házení jogurtů patří mezi zásadní aféry české politiky. Jenže Turek na tom argumentaci staví. Kritiku prezentuje, jako by mu někdo podsouval zločin století, a tím samotný incident ironizuje natolik, až se ztrácí podstata celé věci.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Mnohem zajímavější je totiž něco jiného: opakující se způsob, jakým na podobné situace reaguje. Provokace, posměch, sebejistá póza, a hlavně minimální ochota připustit, že tentokrát mohl jednoduše přestřelit.
Po nedávné autonehodě také sváděl vinu na nejasné dopravní značení a tvrdil, že svým manévrem zachránil druhému řidiči život. Vyšetřování není u konce a o viníkovi rozhodovat nechceme. V jeho tehdejším vyjádření a současné obhajobě ale můžeme vidět podobný princip: vlastní jednání se dostává do pozadí a hlavní roli přebírá vysvětlování, proč je problém vlastně někde jinde.
A to už není otázka jednoho jogurtu ani jednoho nešťastného videa. Politik nemusí být bezchybný a nemusí se každému omlouvat za každou drobnost. Měl by ale umět poznat chvíli, kdy je nejrozumnější říct jednoduše: tohle jsem přehnal. Pokud místo toho pokaždé nastoupí ironie, protiútok a hledání viníka mimo sebe, nevypadá to jako sebejistota. Dá se v tom najít absence sebereflexe.
Autorský text redakce In-Lifestyle.cz
Přidejte svůj názor
Komentovat