Foto: NextFoto, Andrej Babiš na vernisáži výstavy Voda a civilizace
Na tiskové konferenci vlády předvedl Andrej Babiš znovu styl, který česká politika zná až příliš dobře. Na otázku novinářky z DVTV k rozpočtovým schodkům neodpověděl přímo, místo toho ji odbyl poznámkou, jestli si přišla natočit „videjko“.
V redakci In-Lifestyle.cz jsme zachytili, že podnět je tentokrát úplně čerstvý. Na tiskové konferenci vlády došlo k situaci, kdy novinářka položila poměrně věcný dotaz: kdy vláda přestane přehazovat odpovědnost na předchůdce a začne schodky skutečně snižovat. Situace je zachycena například na videu Ekonomického deníku. Babiš místo jasné odpovědi sáhl po ironii a svalování viny na jiné.
Jde o zavedený způsob, jak si ochočit prostor
Podobné situace u Babiše nevypadají jako náhoda ani jako nevydařený den někoho, komu ujely nervy. Pro příklad: už v roce 2017 při střetu s redaktorkou veřejnoprávní televize, která se ptala na korunové dluhopisy Agrofertu, mluvil dle iRozhlasu o „zkorumpované pakáži“. Tehdy šlo o otázky kolem dluhopisů za 1,5 miliardy korun. Dnes je kulisa jiná, ale princip zůstává podobný: nepříjemný dotaz se nevyvrací argumenty, ale zpochybněním toho, kdo se ptá.
Jenže v tom je základní problém. Politik samozřejmě nemusí mít novináře v oblibě. Nemusí souhlasit s jejich tónem, nemusí být nadšený z otázek, které padají, ani z témat, která se na tiskové konferenci vytáhnou. A ano, novináři v celé věci nejsou svatí, také se nedrží jen věcných témat a umí být útoční. Jenže od politika se čeká, že si s tím bude umět poradit. Ale jaksi s odstupem. Když začne novináře vykreslovat jako obtížný hmyz, který si přišel natočit jen nějaké „videjko“, stáčí se to do osobního shazování. A to už není drobnost.
Oto Klempíř se pustil do bývalých kamarádů z kapely J.A.R. Slova o brutalitě a zklamání překvapila fanoušky
Sociální sítě jsou pro politiky pohodlnější
Na In-Lifestyle jsme si všimli i toho, že Babiš čím dál víc spoléhá na vlastní kanály. V této výměně ostatně odkázal na své nedělní video a jeho instagramový účet přesně odpovídá prostoru, kde může mluvit bez přerušování, bez nepříjemných vstupů a bez nutnosti hned reagovat na doplňující otázku. Pro politika pohodlné. Pro veřejnost už méně.
Otázka je, jestli nejde o širší problém celé doby. Tisková konference má být místo, kde se moc nechává konfrontovat. Ve chvíli, kdy se z ní stane jen kulisa pro vlastní sdělení a novinář je v sále spíš jako vetřelec, celý ten systém ztrácí smysl. Politik pak nemluví k veřejnosti skrze otázky, ale doslova mimo ně.
Trend, který v Česku nezačal včera
Bylo by ale fér dodat, že tento tón nezačal až u Babiše. V českém veřejném prostoru ho roky posouval i Miloš Zeman, který měl s novináři dlouhodobě konfliktní vztah a často je používal jako snadný terč. Babiš ten model nevymyslel. Spíš ho po svém dotáhl a přizpůsobil době videí, livestreamů a vlastních sociálních bublin.
Že nejde jen o dojem, naznačují i Reportéři bez hranic, kteří opakované slovní útoky na novináře popsali jako vážný problém pro mediální svobodu a veřejnou debatu. Jejich text se zaměřoval na prvních šest měsíců současné Babišovy vlády, ale mechanismus sedí i nadále: časté napadání médií vytváří tlak, prohlubuje nedůvěru a oslabuje roli hlídacího psa.
V pondělí tedy nešlo jen o jednu peprnou poznámku. Zajímavé je hlavně to, co celá výměna připomněla. Když politik odpovídá na dotaz novináře posměškem, nevypovídá to pouze o jeho podrážděnosti. Ukazuje to i to, jak vážně bere samotný princip veřejné kontroly. A to je pro voliče větší varování než jakékoli „videjko“.
Autorský text redakce In-Lifestyle.cz
Přidejte svůj názor
Komentovat