Foto: Nextfoto, Filip Turek na setkání k 9. výročí televize XTV, Xaver Live a Radio Xaver
Filip Turek má jasno. Komunistická minulost Richarda Chlada ani premiéra Andreje Babiše mu nevadí, u Petra Pavla ji ale považuje za závažný problém. Rozdílný přístup vysvětluje mimo jiné jejich současným působením.
Komunistická minulost může být podle všeho buď zásadním problémem, nebo něčím, nad čím lze mávnout rukou. Záleží na tom, o koho jde. Tak alespoň působí vysvětlení Filipa Turka, který se v pořadu XTV vyjadřoval k minulosti Petra Pavla, Richarda Chlada a Andreje Babiše.
Zatímco u Andreje Babiše a Richarda Chlada mu jejich komunistická minulost nevadí, u prezidenta Petra Pavla ji vnímá výrazně jinak. Nejde přitom jen o samotné členství v KSČ. Turek upozorňuje také na to, jakou roli jednotliví lidé dnes zastávají a zda podle něj chtějí vystupovat jako morální autority.
Redakci In-Lifestyle.cz proto zajímalo, kde přesně Turek tuto hranici vidí. Pokud mu totiž komunistická minulost sama o sobě nevadí, proč se stává problémem právě u Petra Pavla? A změnil by na Andreje Babiše názor, kdyby se po prezidentské volbě v roce 2023 stal hlavou státu?
Filip Turek odsuzuje prezidentovu minulost, protože je prezident
Turek nejprve odmítl, že by mu vadila komunistická minulost Andreje Babiše nebo Richarda Chlada. „Neva. Je mi to úplně jedno,“ řekl na otázku, zda mu jejich minulost vadí.
Otevřená zpověď Petra Pavla: Prezident promluvil o ženách, rodině i marihuaně
Následně svou úvahu rozvedl. Podle Filipa Turka je rozdíl mezi člověkem, který byl členem komunistické strany například kvůli kariéře nebo prospěchu, a někým, kdo v mladém věku režim schvaloval a v současné době působí v úřadu hlavy státu.
„Myslím si, že ani můj kámoš Richard, který oportunisticky vždycky tyhle věci dělal prostě čistě kvůli byznysu a nebyl tak blbý, aby tomu věřil,“ uvedl Turek. Andrej Babiš má minulost s komunismem podle Turka spojenou nejspíš spojenou ze důvodů.
Problém není jen minulost, ale co člověk dělá dnes
Turek pak svůj rozdílný pohled vysvětlil mimo jiné i tím, že je podstatné, jaké je jejich současné postavení. „Nejsou prezidentem republiky a nehrají si na morální majáky (Andrej Babiš a Richard Chlad, pozn. red.),“ prohlásil. Podle něj si u Babiše ani Chlada nevšiml, že by „někoho moralizovali a hráli si na morální maják“ nebo že by někomu svým smýšlením „kazili kariéru“.
Jenže právě tady vzniká otázka, se kterou jsme se na Filipa Turka obrátili se žádostí o vysvětlení. Andrej Babiš totiž prezidentem není, ale o tuto funkci v roce 2023 usiloval. Kandidaturu dotáhl až do druhého kola prezidentské volby, v němž se utkal právě s Petrem Pavlem. Proto jsme se Filipa Turka zeptali, zda by mu komunistická minulost Andreje Babiše vadila v případě, že by tehdy prezidentské volby vyhrál.
Je to poměrně jednoduchá otázka. Pokud totiž není problémem samotná komunistická minulost, ale až kombinace této minulosti a současné prezidentské funkce, pak by z jeho argumentace vyplývalo, že měří dvojím metrem.
U Pavla je minulost problém
V případě současného prezidenta Turek hovoří podstatně ostřeji. Připomíná jeho působení v KSČ, předsednictví základní organizace i přípravu pro vojenskou rozvědku. „To tam začal vychvalovat, jak to bylo super,“ řekl Turek v souvislosti s Pavlovou minulostí. Následně dodal: „Zároveň se učil v rozvědce v podobném kurzu, jako má Vladimir Putin.“
Současně ale Turek sám zdůrazňuje, že pouhé členství v komunistické straně podle něj automaticky neznamená, že dotyčný byl zločinec. „Nebylo to tak, že by byl každej, kdo byl člen komunistické strany, zločinec. To tak rozhodně nebylo,“ uvedl.
To je poměrně jasné stanovisko. Jenže pokud členství v KSČ samo o sobě podle Turka není důvodem člověka odsoudit, je namístě ptát se, co přesně činí minulost Petra Pavla podle něj natolik odlišnou od minulosti Andreje Babiše.
Je to rozsah angažmá? Konkrétní funkce? Tehdejší přesvědčení? Nebo skutečnost, že Petr Pavel je dnes prezidentem? Právě na to jsme se Filipa Turka v zaslaných otázkách ptali.
A potom přišla „kulka“
Do celé debaty navíc vstoupila ještě jedna věta, kterou nelze jednoduše přejít. Turek v souvislosti s tím, jak podle něj někteří lidé zasahují do kariér druhých a chovají se protiústavně, řekl: „Což teda za to je v normální civilizovaný zemi, nebo spíš ve východních zemích, je za to kulka.“
Tuto formulaci jsme v otázkách chtěli také vysvětlit. Především jsme se ptali, koho konkrétně měl touto poznámkou na mysli a zda ji vztahoval také k prezidentu Petru Pavlovi. Je totiž rozdíl mezi nadsázkou pronesenou v emotivní debatě a výrokem, který má označovat konkrétní osobu či její jednání. Bez vysvětlení samotného autora se význam této části jeho vystoupení dá pouze interpretovat, což u takto závažné formulace není příliš šťastná situace.
Vlastní odpor ke komunismu
Turek zároveň ve svém vystoupení několikrát zdůraznil vlastní odpor ke komunistickému režimu a připomněl i zkušenost své rodiny. „Já nemám v rodině žádný ani komouše, ani nácky bývalý, ani současný, ani nic takového,“ uvedl. O něco později dodal: „Sám jsem proti těmhle režimům. Jsem svobodomyslnej pravičák, jsem klasický liberál.“
„Já nikoho hlavně nesoudil,“ řekl na závěr této části svého vystoupení. A vzápětí dodal větu, která možná celou jeho argumentaci vystihuje nejlépe: „Ale je divný, když soudí někdo, kdo tu minulost má.“
Pak přichází otázka, kterou za něj zodpovědět nelze: Kdy přesně podle něj začíná být komunistická minulost problémem? Je to ve chvíli, kdy člověk zastává prezidentský úřad? Ve chvíli, kdy se staví do role morální autority? Nebo ve chvíli, kdy ho odmítne jmenovat do funkce ministra?
S dotazy jsme se obrátili přímo na Filipa Turka. O reakci jsme požádali také hnutí Motoristé sobě, kterému jsme zaslali stejné otázky. Do uzávěrky článku jsme odpověď neobdrželi. Pokud ji obdržíme dodatečně, k tématu se vrátíme.
Autorský text redakce In-Lifestyle.cz
AnketaSouhlasíte s Filipem Turkem?
Přidejte svůj názor
Komentovat