Foto: Magnific, babička
Almara, šuflík, kvelb nebo richtik. Slova, která byla pro naše babičky a dědečky naprosto běžná, dnes mladší generace často slyší poprvé.
Když babička poslala vnuka do almary nebo ho požádala, aby něco dal do richtiku, málokdo se tehdy pozastavoval nad tím, jak neobvykle tato slova znějí. Byla součástí každodenního života a používala se napříč generacemi. Mnohé z těchto výrazů se zachovaly v nářečích nebo v rodinách, kde se předávají z generace na generaci. Pro mladší lidi ale často představují malou jazykovou záhadu. Myslíte si, že byste si s řečí svých prarodičů bez problémů poradili? Otestujte se v našem náročném kvízu na In-Lifestyle.
Rozumíte řeči svých prarodičů?
Jazyk se neustále vyvíjí a s každou generací se mění i slovní zásoba. Zatímco dnešní mladí lidé běžně používají anglicismy a internetový slang, jejich babičky a dědečkové vyrůstali ve světě plném výrazů, které už dnes téměř vymizely. Slova jako almara, špás nebo šuflík bývala kdysi naprosto běžná.
Řada těchto výrazů se do češtiny dostala z němčiny v době Rakouska-Uherska. Jiné vznikly v nářečích nebo v lidové mluvě a rozšířily se po celé zemi. Přestože je dnes používají už převážně starší generace, mnohé z nich stále vyvolávají příjemnou nostalgii.
Test znalostí vesnických výrazů: Češi se skóre pod 6 z 10 bodů, by se na venkově sotva dorozuměli
Právě díky podobným slovům si můžeme připomenout atmosféru dětství u prarodičů, prázdniny na venkově nebo nedělní obědy, při nichž se ozývala slova, jejichž význam jsme tehdy jen odhadovali. Zavzpomínat na ně můžete s našimi kvízovými otázkami.
Kvíz: Rozumíte řeči našich babiček a dědečků?
Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz na základě veřejně dostupných informací z webu Genebaze, ABZSlovník, Wikislovník
Přidejte svůj názor
Komentovat