Foto: Nextfoto, Matěj Stropnický na zahájení 28. ročníku MFF Praha - Febiofest
Matěj Stropnický je v posledních letech se zámkem v Osečanech spojený tak těsně, že kvůli němu dokonce prodal svůj pražský byt. Romantická představa venkovského sídla ale v jeho případě naráží na mnohem méně poetickou realitu oprav, údržby a shánění peněz.
Když se Matěj Stropnický v roce 2018 pustil do koupě společně s Danielem Krejčíkem, nečekalo je pohodlné bydlení s kulisou starých časů. Před nimi stál dům ve špatném stavu, rozsáhlý areál a dlouhý seznam věcí, které bylo potřeba řešit okamžitě, aby se zámek dál nerozpadal. Na In-Lifestyle jsme se zaměřili na to, jak si se situací poradili a jak sídlo vypadá dnes.
Ze známé politické tváře se stal muž pro všechno
Matěj Stropnický byl dlouhá léta spojovaný s komunální politikou, Prahou 3 i vedením Strany zelených, jak připomíná i Wikipedie. Dnes je jeho veřejný obraz úplně jinde. Místo debat o územním plánu řeší komíny, krovy, okapy, sekání trávy a provoz objektu, který má jen v hlavní budově zhruba 600 metrů čtverečních a k tomu hospodářské stavby i sedm hektarů pozemků.
Takový kontrast je na celém příběhu nejzajímavější. Označení „zámecký pán“ zní vznešeně, jenže sám Stropnický v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popsal, že má mnohem blíž ke kastelánovi. Dělá účetnictví, zajišťuje údržbu, provází návštěvníky, chystá akce a řeší i běžný provoz. To už není víkendová záliba, prostě plnohodnotný způsob života.
Jak bydlí Bára Basiková: Velký byt vyměnila za menší, přesto jde stále o velmi prostorný 4+1
Miliony šly hlavně do toho, co návštěvník skoro nevidí
Kdo někdy rekonstruoval, ví, že peníze polyká jako černá díra. A nejdražší bývá to, co na fotkách nevypadá nijak zvlášť efektně. V Osečanech to ukázala hlavně střecha. Původně vysoutěžená cena se pohybovala na 9,1 milionu korun, nakonec se ji podařilo stáhnout zhruba na 8,2 milionu. Jen tato jedna etapa ukazuje, proč obnova historického objektu není práce na jednu sezonu.
Výsledek přitom není malý. Opravena byla hlavní střecha, klasicistní krov včetně věže, sedm komínů i okapy, postupně prošla obnovou také kaple svaté Anny. Po celkové rekonstrukci je hotových i osm místností ve druhém patře, jak je patrné z oficiálních stránek ZámekBude. Na jednu stranu dobrá zpráva, na druhou ale připomínka, jak obrovský celek zámek vlastně je. Osm opravených místností po letech práce není málo – jen to u takové stavby nepůsobí jako nějaká konečná meta.
Tady leží hlavní pointa celého příběhu
Někomu se může zdát, že takové proměny působí skoro pohádkově. Jenže Osečany ukazují realitu: koupit historickou památku je teprve začátek. Opravdový test přichází až potom, v každodennosti, která není vidět. Topit, uklízet, hlídat řemeslníky, jednat s památkáři, připravovat prohlídky a současně shánět finance na další část oprav. Je to dlouhodobý závazek a ten by si měl každý dobře promyslet.
V tomto případě do toho navíc vstoupil i osobní zlom. Stropnický a Krejčík už pár netvoří, zámek ale zůstal v jejich společném vlastnictví. I to je v podobných příbězích podstatný detail, protože ukazuje, že Osečany nejsou epizoda na jedno období života. Jsou to roky práce, investic a rozhodnutí, která nejdou jednoduše vzít zpět.
Zámek je živý, ale konec oprav je pořád daleko
Dobrou zprávou je, že se zámek otevřel veřejnosti a místo znovu žije. Konají se prohlídky, kulturní akce a návštěvníci mohou sledovat, jak se areál mění. Zároveň ale platí, že podobný projekt nemá pevnou cílovou pásku. V roce 2025 areál zasáhla vichřice, jak sdílel Stropnický na Facebooku, a vedle parku přidělala starosti i historické prádelně, problémy měly také hospodářské budovy a stáje.
Na Osečanech je dobře vidět, že život na zámku není o reprezentaci, ale o vytrvalosti. Matěj Stropnický dnes působí méně jako někdejší politická figura a víc jako člověk, který se rozhodl vzít velké sídlo se vším všudy, i s tím, že práce na něm zřejmě jen tak neskončí.
Autorský text redakce In-Lifestyle.cz
Přidejte svůj názor
Komentovat