Foto: Nextfoto, Filip Turek na setkání k 8. výročí televize XTV, Xaver Live a Radio Xaver
Jsou výroky, nad kterými člověk mávne rukou. A pak jsou ty, které nezapomenete. Přesně takové známe ve spojitosti s Filipem Turkem.
Když jsme v redakci In-Lifestyle.cz zaregistrovali další kolující sestřih výroků Filipa Turka, nemohli jsme si nevšimnout, jaký přístup k tomu on sám má. Jeho výroky kolikrát působí spíš jako knížka plná pohádek než politická argumentace. Tisíce článků za tři dny, desetitisíce knih doma, stovky zpráv od obdivovatelek denně. Je to styl, který mu zajišťuje pozornost, jen otázkou je, za jakou cenu.
Rekordy, které ale nedávají smysl
Filip Turek se třeba v podcastu Chuť moci pozastavil nad údajně enormním mediálním zájmem. „Když o vás někdo napíše, fakt tři tisíce článků, což je rekord za tři dny, tak nemá cenu dávat rozhovory nebo na to reagovat,“ prohlásil s vážnou tváří. V českém mediálním prostoru, který je relativně malý, působí takové číslo přinejmenším odvážně. Podobně vyzněla i jeho slova o větrných elektrárnách – hovořil o představě stovek extrémně vysokých turbín, které by podle něj zásadně proměnily krajinu. Jenže realita plánovaných staveb bývá výrazně střídmější, což u části posluchačů vyvolává rozpaky.
Velkoryse popisoval i svou domácí knihovnu, která má zabírat celé místnosti a čítat desetitisíce svazků. Představa je to impozantní – téměř monumentální. A právě monumentalita je klíčová. Představuje obraz člověka mimořádně sečtělého, s širokým rozhledem, intelektuálně vybaveného. Stejně jako velká čísla u mediálního zájmu nebo že ho obdivují celé třídy školáků.
Vulgární „zpěv“ jako nástroj v boji proti prezidentovi: Sestra Evy Hruškové to schytala i od Čermáka
Obraz výjimečnosti jako značka
Filip Turek si dlouhodobě buduje mediální profil výrazné osobnosti. Sebevědomý muž, silná slova, silná auta, silné postoje. V současnosti politika často splývá s marketingem, takže právě taková stylizace může být hodně účinným nástrojem. Už rozhodně nejde jen o program, ale o dojem. O pocit výjimečnosti.
Jenže mnozí lidé mají pocit, že reprezentace státu vyžaduje jistou míru uměřenosti a faktické přesnosti. Pokud někdo operuje s nesmyslnými čísly, která budí pochybnosti, může to podkopávat důvěru. A bez důvěry je ministerská funkce jen prázdným titulem.
Hyperbola jako nástroj dnešní doby
Přehánění přitom není nic nového. Politická komunikace s ním pracovala vždy. Rozdíl je v rychlosti šíření a intenzitě reakce. Sociální sítě zvýhodňují výrok, který vyčnívá. Čím větší číslo, tím větší šance, že se zastavíme. Čím silnější formulace, tím větší pravděpodobnost sdílení. V takovém prostředí se z hyperboly stává strategie. Velké knihovny, rekordní zájem médií, gigantické stavby – to všechno vytváří pocit, že sledujeme někoho, kdo přesahuje běžný rámec. Druhá věc je, že veřejná funkce nestojí na dojmu, ale na práci s fakty. A tam už důvěra může kolísat.
Otázkou proto není jen to, jestli jsou výroky nadsazené. Spíš zda dlouhodobě obstojí model komunikace, který staví na efektu. Politika totiž není jen o tom zaujmout. Je i o schopnosti přesvědčit, uklidnit a vyjednat kompromis. A to už vyžaduje jiný druh síly než jen silná slova. Možná proto kolem podobných vystoupení vzniká tolik emocí – jde o střet dvou představ o tom, jak má člověk ve veřejné roli vystupovat. Zda to bere jen jako show, nebo jako službu. A jestli se dnes bez show už vůbec obejdeme.
Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz na základě veřejně dostupných informací z webů YouTube Datarun (podcast Chuť moci), Facebook Vít Ulrych, YouTube Real Talk, sociální síť X OstraVanda