Nepodepsáním Anticharty by známé osobnosti riskovaly naprosto vše. Ne všichni však podlehli nátlaku

Komunistický režim reagoval na vznik Charty 77 nebývalou akcí. Na svou stranu se rozhodnul přetáhnout tisíce umělců, kteří svou loajalitu museli stvrdit podpisem.

Charta 77 kritizovala vládu za porušování lidských práv, ke kterým se zavázala podpisem Helsinských dohod. Podnětem k jejímu sepsání bylo také zadržení členů undergroundové skupiny The Plastic People of the Universe. Podle zjištění In-lifestyle si většina autorů přála zůstat v anonymitě, větší část petice však sepsal Václav Havel s Pavlem Kohoutem. Dne 6. ledna 1972 byl text, který tehdy podepsalo 242 lidí, publikován v řadě prestižních zahraničních médií. To spustilo silnou protiakci režimu, na které se podíleli ti nejslavnější umělci. Proti se postavila jen hrstka z nich, která za svoji odvahu také tvrdě zaplatila.

Podepsala většina, včetně těch největších hvězd

Ve snaze zabránit rozšíření Charty 77 byli Státní bezpečností ještě 6. ledna zadrženi Václav Havel, Ludvík Vaculík a Pavel Landovský. I přesto se text dostal na veřejnost a komunistická strana se rozhodla rázně jednat. Dne 28. ledna 1977 byli do Národního divadla pozváni národní umělci, herci a další osobnosti kulturního života, kde podepsali dokument „Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru“, takzvanou Antichartu. Podpis připojily ty největší hvězdy tehdejšího uměleckého života, včetně Karla Gotta, Luďka Soboty, Jiřího Korna, Josefa Laufera, Jitky Zelenkové, Karla Högera, Ladislava Peška, Jana Wericha a celé řady dalších.

Podpisů se ještě do konce ledna sešlo přes 7 250. Podpisové archy čekaly na umělce doslova na každém kroku a pravidelně vycházely také otištěné v Rudém právu. Mnoho umělců podepsalo Antichartu ze strachu o kariéru nebo kvůli nátlaku Státní bezpečnosti. „Všichni jsme věděli, že jdeme podepsat sviňárnu,“ napsala herečka Jana Šulcová v knize 1968 očima 50 slavných osobností. Ta také vyfoukla hlavní roli v seriálu Tajemství proutěného košíku Táně Fischerové, která Antichartu nepodespala. „Asi čtyři roky poté jsem opravdu nemohla dělat nic. Ale pak to pomalu povolovalo, a začala jsem se zase vracet. Nikdy jsem pak nepracovala moc, ale dostala jsem slušné příležitosti,“ uvedla v rozhovoru pro Český Rohlas.

Jan Přeučil má velké obavy z nadcházejících voleb. Ostře se obul zejména do komunistické strany

Dvanáct let v nemilosti režimu

Trestalo se totiž i nepodepsání Anticharty, k čemuž se odhodlala jen hrstka umělců. Kromě Fischerové svůj podpis nikdy nepřipojil ani Luděk Munzar s manželkou Janou Hlaváčovu. Tu stál podle webu PrimaŽeny odvážný čin hlavní roli v seriálu Žena za pultem, kterou jí Jaroslav Dietl napsal přímo na tělo. Nahradila ji komunistická aktivistka Jiřina Švorcová. Zajímavou postavou je také Helena Vondráčková, která je rovněž vedena mezi těmi, kteří Antichartu nepodepsali. Komunistický režim se ji však nejspíš kvůli její ohromné popularitě bál perzekuovat, a tak její kariéra nebyla tímto aktem nijak významně ovlivněna.

Většina signatářů Charty 77 však čelila ještě 12 let nejrůznějším typům perzekuce. Ve vězení skončil například Václav Havel, Jiří Dienstbier, Petr Uhl, Václav Benda nebo psycholožka Dana Němcová, která se po propuštění z vězení živila jako uklízečka. Cenu nejvyšší za podpis Charty zaplatil filozof Jan Patočka, když 13. března 1977 zemřel po několikahodinovém výslechu na služebně Státní bezpečnosti. Řada umělců, kteří podepsali Antichartu, se za tento akt také omluvila.

Zdroj: Autorský text, Wikipedie, Kniha 1968 očima 50 slavných osobností, ČeskýRozhlas, Prima Ženy

Iveta Kohoutová

Trojlístek našich redaktorů doplňuje Iveta. Vrátila se na pozici redaktorky po mateřské dovolené a našim čtenářům přináší zajímavé informace o osobnostech, které se hřejí v záři reflektorů. Kromě rodiny se Iveta ráda věnuje malování obrazů a miluje adrenalinové sporty.