Foto: Nextfoto, Zdeněk Troška na křtu knihy Žít
Zdeněk Troška se rozpovídal o tom, jak se homosexuálům dařilo v komunistickém Československu. Přiznal, že hledání partnera bylo rozhodně napínavější.
Úspěšný režisér Zdeněk Troška si užívá zasloužený důchod a partnera už nehledá. O své orientaci vždy mluvil otevřeně a vzpomínal také na to, jak jej v tomto ohledu přijímala socialistická společnost. Zjišťovali jsme v redakci In-lifestyle, jak se k homosexualitě tenkrát přistupovalo. Nutno říct, že naprosto odlišně než dnes, v podstatě se režim snažil dělat, že tito divní lidé neexistují, protože byli skvrnou na dokonalém komunistickém zřízení.
Maminka jen chtěla, aby byl šťastný
Úspěchy režiséra Zdeňka Trošky snad není třeba ani připomínat. Zaujal hned jednou ze svých prvotin v roce 1983. Film Bota jménem Melichar si získal velkou diváckou popularitu. Ještě větší úspěch však sklidil za první díl trilogie Slunce, seno, jahody, který vznikl ve stejném roce. Následovaly další komedie, ale také řada populárních pohádek, na které se diváci rádi dívají dodnes. Zdeněk Troška je pověstný svým humorem, úsměvem na tváři a životním optimismem.
Nikdy se ani netajil tím, že je gay, a o své orientaci otevřeně hovoří. Teď v rozhovoru ProŽeny zavzpomínal, jak byl jeho coming out přijat ještě za hlubokého socialismu. „Musím říct, že mi nikdy nikdo nic nepředhazoval. I když to věděli, chovali se ke mně vždy korektně. Maminka to vzala s pochopením, říkala, že si jen přeje, abych byl v životě šťastný, a je jí jedno, jestli se ženou, nebo s mužem,“ uvedl a zároveň odmítl, že by byl za svou orientaci kdy šikanován.
Milostný život Karla Šípa nebyl vždy jako z pohádky. První manželství je toho důkazem
Partnera už si nehledá
Hledat si partnera však bylo rozhodně jiné než dnes. „Myslím, že to tenkrát bylo dokonce víc napínavější, větší adrenalin. Stejně o nás soudruzi věděli. Navíc i proto, že i v jejich řadách byli našinci,“ zavzpomínal režisér, který si však na stará kolena radši užívá samotu a už v minulosti se vyjádřil, že po žádném partnerovi netouží. Jeho pohled na problematiku gayů a leseb za komunismu vyznívá poměrně optimisticky, ale jak připomněl web Paměť národa, homosexuálové čelili opovržení i vyhazovům z práce.
„Neexistovala jediná informace o homosexualitě. Za komunistů tihle ‚úchylové‘ jako by neexistovali, protože v komunismu bylo všechno dokonalé,“ popsala dle zmíněného webu situaci před rokem 1989 Jana Kociánová. Homosexualita se až do roku 1961 dokonce trestala, a to odnětím svobody na jeden rok až pět let. Nejpokrokovější zemí v tomto ohledu byla bezesporu Francie, která už od roku 1791 nepovažovala homosexuální styk za trestný čin.
Zdroj: Autorský text, ProŽeny, PaměťNároda
