Foto: Freepik, žena se synem, ilustrační foto
Do naší redakce přišel e-mail od čtenářky, která se nám svěřila s tím, že se v její rodině všechno změnilo potom, co její syn poslouchal za dveřmi. Příběh zní jako vystřižený z románu, ale i takové věci se dějí. Jména jsme změnili.
Paní Lída vychovávala sama syna Filipa. Filípkův otec je opustil, když byly Filípkovi tři roky a protože si během toho vztahu paní Lída prošla peklem, dlouho zůstávali jen sami dva. Když ale Filip nastoupil do první třídy, jeho máma se znovu zamilovala.
Jenom já a syn
Tomáše jsem poznala, když jsem vedla první den Filípka do školy. Stál mezi ostatními rodiči. Přišel doprovodit poprvé do lavice svoji dceru Denisku. Postávali jsme vedle sebe a začali jsme se bavit, takové ty zdvořilostní fráze. Tomáš byl sympaťák. Ještě mi tehdy řekl, že s dcerou půjde do školy i druhý den.
Potkali jsme se tedy i druhý den školy a to už jsme si vyměnili telefonní čísla. S bývalou manželkou měl Tomáš celkem dobrý vztah. Nedělali si problémy. Dokázali se dohodnout na všem. To jsem obdivovala. U mě tak růžové nebylo. S tátou Filipa jsem se viděla od rozchodu dvakrát. Pokaždé u soudu. Stejně ale platil, neplatil, jak ho napadlo a kluka za ty tři roky neviděl, nechtěl a já na tom fakt netrvala.
Syn se s Tomášem smál, hrál si s ním, ale domů ho nechtěl
S Tomášem jsme se začali scházet. Ze začátku to bylo jenom povídání, pak doteky, polibky a za chvíli jsem byla zamilovaná. Tomáš na tom byl stejně. Pomalu nám přestávaly chybět chvilky, které jsme si hledali, když byl Filípek ve škole nebo u babičky. Seznámila jsem je a vypadalo to, že to budou velcí kámoši. Často měl sebou Tomáš i Denisku a všechno v pohodě. Jen jsme si dávali pozor, aby mi třeba Tomáš nedal před ním pusu, protože to hned začal vyvádět, předvádět se, zlobit, zkrátka odváděl pozornost.
„Vnoučata hlídám ráda, ale moje dcera má nesmyslné požadavky,“ svěřila se paní Dana. Musela se ozvat
Když dostal Filípek vysvědčení na konci školního roku, přišla chvíle promluvit si, co bude dál. Tomáš chtěl, abychom se nastěhovali k němu, protože během našeho chození garsonku vyměnil za 3+1. Jak jsme o tom řekli Filipovi, byl oheň na střeše. „Já s ním bydlet nebudu. Ať si bydlí s Denisou. Nechci, nemusíme, nikdy,“ ječel na mě napůl hystericky. Nechápala jsem ho. Ano, byl zvyklý mě mít jen pro sebe, ale vždyť si jinak s Tomášem rozuměl. Prázdniny utekly jako voda. Tomáš nás vzal spolu s Deniskou k moři, snažil se každou volnou chvíli trávit s námi. Filip byl sice trochu odtažitější, ale nasmáli se spolu hodně. Na téma společné bydlení ale pořád reagoval jako pominutý.
Pak se stalo, že syn poslouchal za dveřmi
Blížily se Vánoce. Filda ten den už byl v posteli a spal, když mi volal Tomáš. „Můžu na chvíli přijít? Potřebuju s tebou mluvit,“ řekl mi do telefonu. Když přišel, nedal mi ani pusu. Sedl si na gauč a spustil: „Takhle to dál nejde. Proč se Filip tak brání společnému bydlení? Vždyť já ho mám rád. Myslím, že to i ví, tak co mu na tom vadí? Lído, já tě miluju, Filipa mám rád, chtěl jsem si tě vzít,“ říkal mi Tomáš a já na něho jen koukala. „Jak to mám Filipovi vysvětlit, že mu nechci ukrást mámu? Vždyť já chci i jeho. Ne že chtěl, ale chci si tě vzít a rád bych si ho vzal za vlastního, pokud tvůj ex dá souhlas,“ řekl a podíval se mi do očí.
Po tvářích se mi koulely slzy. Říkala jsem si, že po roce chození je to moc brzy, ale byla jsem dojatá.
V tu chvíli se za dveřmi obýváku objevil Filip. Očička ubrečená, ale vytřeštěná dokořán. „A to bys byl můj táta?“ zeptal se přímo Tomáše. „Ano, papírově bych pak byl tvůj táta. Ale říkat bys mi tak nemusel. Ale kdybys chtěl, nevadilo by mi to, byl bych rád,“ odpověděl mu Tomáš a já tam mezi těma svýma chlapama seděla v křesle a bulela jako želva. Filip přišel k Tomášovi blíž a ten si ho přitáhl k sobě a objal ho. Happy end jak z pohádkové knížky. Tohle ale byla realita. Naše realita.
Filip má nového tátu
S Tomášem se znám pět let. Tři roky jsme manželé. Bývalý problémy nedělal a Tomáš si Filipa osvojil. Před Vánoci se nám narodí miminko. A co na to Filip? Pořád mi opakuje, že doufá, že se mimčo narodí šestého prosince, aby ho dostal k narozeninám. Těší se a Deniska taky. Jsem šťastná. Nevěřila jsem tomu, že ještě někdy budu, ale jsem a našeho štěstí a naší rodiny si vážím.
Filip Tomášovi někdy říká Tomáši, někdy taťko. Poslední dobou vítězí spíš taťka. Přiznal mi, že se tenkrát bál, že když Tomáš bude spolubydlící, že od nás odejde. Chtěl ho proto jenom jako kamaráda, protože kamarádi se navzájem neopouští. Kdyby tomu truhlíkovi došlo, že má v Tomášovi tátu, i když ho jeho vlastní táta kdysi opustil, nemuselo být, co bylo, ale na druhou stranu nám to alespoň ukázalo, že společně dokážeme zvládnout všechno.
Zdroj: Autorský text, podklady od čtenářky
