Foto: Magnific, žena ve středním věku, ilustrační foto
Říká se, že do stejné řeky nevstoupíš. Paní Jana se tím evidentně neřídila. Dnes, když se s manželem rozchází už potřetí, ví, že byla hodně naivní. Chtěla mít svoji pohádku o šťastném manželství, a přitom byla nešťastná.
Paní Jana (jména byla redakcí změněna) se rozhodla do naší redakce In-Lifestyle.cz napsat hlavně proto, aby za svým nezdravým vztahem s manželem udělala pomyslnou tlustou čáru. Dost možná je za tím ale i vysvětlení pro její okolí, protože některé věci se chápou jen těžko.
Manželství jako příslib štěstí
Vdávala jsem se a myslela jsem si, že je to na celý život. Deset let jsem měla šťastné manželství, nebo jsem si to alespoň myslela. Pak jsem manželovi přišla na nevěru a zhroutil se mi svět. Následoval rychlý rozvod a dlouhé měsíce vzpamatovávání se.
Když jsem už měla pocit, že zvládám žít sama jak finančně, tak emocionálně, pozval mě můj exmanžel (říkejme mu třeba David) na večeři, že se mnou potřebuje něco probrat. Myslela jsem si, že je to něco skrz syna, a souhlasila jsem.
V restauraci na mě David čekal s pugétem růží a hned na mě vybalil, jak si uvědomil chybu a jak strašně mu scházím. Já naivní husa mu uvěřila a za půl roku jsme se brali. Do stejné řeky jsem vstoupila podruhé.
„Manžel mi přiznal milenku a přemluvil mě, abychom ji přibrali do vztahu,“ říká paní Helena. Hluboce toho lituje
Další rozvod se konal za pět let. David mě podváděl, a přitom na mě žárlil. Po pěti letech jsem toho měla dost a už jsem věděla, že můj sen o krásném manželství byla jen utopie.

Dlouhá samota a pak…
Po druhém rozvodu s Davidem jsem o chlapech nechtěla ani slyšet. Nějak jsme se šprajcla a i když se tu a tam objevil někdo, kdo měl zájem, zůstala jsem tři roky sama.
S Davidem jsem se nevídala. Maximálně jsme po telefonu řešili věci skrz syna, to bylo všechno. Pak jsme se spolu potkali v nemocnici, kde skončil syn, když se vysekal na motorce.
Syn na tom nebyl extra vážně, ale stejně jsem se klepala jako drahej pes, a když mě David objal, byla jsem mu vděčná. Z nemocnice jsme zašli na kafe a pak následovalo několik setkání, až jsme zase skončili v posteli a ve společné domácnosti.
Znovu jsem do toho spadla, jako by David byl jedinej chlap na světě. I syn mě varoval, že to zase dopadne stejně. Neposlouchala jsem.
Teď už se znovu namotat nedám, snad…
Říká se mladá a blbá, jenže já se cítím stará a ještě blbější. Po pár měsících jsem Davida vyhodila. Nějak mi to v hlavě seplo, a aniž bych přišla na nějakou jeho další nevěru, řekla jsem si dost.
Díval se na mě a moc nechápal. Říkal mi, že mě tentokrát nepodvedl a já se musela smát. Tentokrát. Je celkem vtipný, že teď všude vykládá, že jsem to ukončila absolutně bez důvodu, i když jsme tomu původně chtěli dát další šanci. Proč jsem to ukončila teď, když mi důvod nedal? Neptejte se mě, prostě jsem si konečně řekla dost.
Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz na základě e-mailu od čtenářky
Přidejte svůj názor
Komentovat