Foto: Gage Skidmore / Creative Commons / Attribution-Share Alike 2.0, Donald Trump při projevu v Arizoně
Šéfka personální kanceláře Bílého domu Susie Wilesová v sérii rozhovorů označila Donalda Trumpa za muže s „osobností alkoholika“. Její otevřený popis prezidenta a jeho spolupracovníků vyvolal v USA poprask a ostré reakce.
Ředitelka kanceláře Bílého domu Susie Wilesová na článek Vanity Fair ihned po jeho zveřejnění reagovala a ačkoliv své výroky nepopřela, ohradila se, že se jedná o slova vytržená z kontextu. Redakce In-Lifestyle ze svého pohledu zpracovala možný kontext a případné dopady výroků Susie Wilesové.
Kdo je Susie Wilesová a proč její slova nelze přehlížet?
Susie Wilesová patří k nejvlivnějším lidem v zákulisí Trumpovy administrativy. Jako šéfka personální kanceláře Bílého domu má zásadní vliv na výběr klíčových spolupracovníků prezidenta, řízení aparátu i vnitřní chod administrativy. Média ji dlouhodobě označují za „bránu k Trumpovi“ a osobu, která dokáže prezidenta usměrňovat tam, kde selhávají jiní.
Právě proto vyvolal její rozsáhlý rozhovor pro magazín Vanity Fair tak silnou odezvu. Nešlo o výpověď nespokojeného insidera na okraji moci, ale o slova člověka stojícího v samotném centru rozhodování. Americká média včetně CNN, či The Independent upozorňují, že podobně otevřená charakteristika prezidenta z úst takto postavené osoby je mimořádná.
Co Wilesová řekla o Trumpovi a jeho okolí
Nejcitovanější pasáží rozhovoru je označení Donalda Trumpa za člověka s „osobností alkoholika“. Wilesová tím podle vlastních slov neměla na mysli závislost na alkoholu, ale psychologický vzorec chování. Trump je podle ní přesvědčen, že pro něj neexistují žádné hranice, žádná autorita ani pravidla, která by ho omezovala. Tento způsob uvažování podle ní vysvětluje jeho impulzivnost, odpor ke kritice i tendenci ignorovat následky vlastních rozhodnutí.
V rozhovoru se vyjadřovala i k dalším klíčovým postavám administrativy. U viceprezidenta J. D. Vance upozornila na jeho dlouhodobý sklon ke konspiračnímu myšlení a naznačila, že jeho loajalita k Trumpovi je spíše výsledkem politického kalkulu než hluboké názorové shody. V případě Elona Muska, který se pohybuje v blízkosti Trumpa jako neformální spojenec, padla slova, která ho vykreslují jako excentrickou a nestandardní osobnost, jejíž vliv je obtížně kontrolovatelný. Zmínila také jeho veřejně přiznané užívání ketaminu, což v amerických médiích vyvolalo samostatnou debatu.
Podle komentátorů lze její výroky číst jako snahu vysvětlit, proč je fungování administrativy často chaotické. Wilesová nepředstavuje Trumpa jako vypočítavého stratéga, ale jako lídra řízeného impulzem, osobní loajalitou a přesvědčením o vlastní výjimečnosti.
Reakce Bílého domu a samotného Trumpa
Po zveřejnění rozhovoru se Bílý dům od obsahu distancoval. Wilesová následně uvedla, že její slova byla podle ní vytržena z kontextu a že článek považuje za jednostranně pojatý. Administrativa zdůraznila, že prezident má k Wilesové nadále důvěru a že tým zůstává jednotný.
Autor textu Chris Whipple však jakákoli obvinění z překrucování odmítl. Uvedl, že rozhovory byly nahrávány, citace přesné a autorizované. Americká média se shodují, že Bílý dům nezpochybnil samotnou faktickou správnost výroků, ale spíše jejich interpretaci.
Donald Trump se k obsahu vyjadřoval nepřímo, tradičně prostřednictvím kritiky médií, která podle něj vytvářejí falešný obraz jeho administrativy. Přímé popření Wilesové slov ale nezaznělo.
Co to může znamenat pro stabilitu Bílého domu
Rozhovor Susie Wilesové podle analytiků odhaluje hlubší problém než jen osobní neshody. Ukazuje administrativu, v níž jsou osobní vztahy, loajalita a tolerance k excesům důležitější než pravidla. Skutečnost, že takto otevřená kritika zazněla z nitra moci, může signalizovat narůstající napětí a únavu z permanentního chaosu.
Zároveň ale nic nenasvědčuje tomu, že by aféra měla okamžité politické dopady. Trumpova podpora mezi jeho voliči zůstává silná a podobné kontroverze v minulosti na jeho pozici vliv neměly. Pro fungování Bílého domu ale může být rozhovor varovným signálem: pokud i klíčoví spolupracovníci veřejně popisují prezidenta jako „neříditelnou osobnost,“ může to v dlouhodobém horizontu podkopávat soudržnost administrativy i její schopnost prosazovat politiku navenek.
Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz, Vanity Fair, CNN, The Independent