Foto: Nextfoto, Václav Klaus na křtu knihy Stále na cestách
Herec a scenárista Zdeněk Svěrák se po svém vystoupení na demonstraci na Letné dostal do pomluv. Přitom se řešila jeho dávná minulost.
Bývalý prezident Václav Klaus označil Zdeňka Svěráka za někoho, kdo je symbolem komunistického režimu, a člověka, který z něj údajně těžil, jak jsme na In-Lifestyle zaznamenali. Svěrák přitom na demonstraci mluvil hlavně o svobodě médií a o strachu z budoucnosti.
Anticharta jako věčné stigma?
Václav Klaus pro Parlamentní listy prohlásil, že pro něj byl Zdeněk Svěrák před rokem 1989 symbolem komunistického režimu, který z něj profitoval a de facto jej podporoval. A lidé jen koukají, jedni úžasem se souhlasným přikyvováním, druzí nestíhají kroutit hlavou. Je tedy potřeba se na chvíli zastavit.
Doba podpisu Anticharty nebyla v žádném případě o dobrovolnosti. Pro mnoho lidí to nebylo svobodné rozhodnutí, šlo o tlak, strach a obavu o práci, rodinu nebo samotnou existenci. Mnozí dneska zpětně přiznávají, že by se zachovali jinak, kdyby mohli. Ale opravdu mohli?
Alex Mynářová o sporu Pavla s Babišem: Myslí si, že je v politice místo jen pro jednoho z nich
Minulost se stále připomíná, mnohdy zbytečně
Není to poprvé, co se Svěrák stal terčem podobných útoků. Zdá se, že kdykoli se výrazná osobnost ozve k aktuálnímu dění, okamžitě se vytáhne její minulost. Proč? Však minulost není něco, co by nás mělo definovat. Každý ji nějakou má, mnohdy ne úplně skvělou, přesto to neznamená, že jsme se nemohli napravit, změnit názor. Bohužel to ale v realitě tak nechodí.
Možná nejzásadnější otázka celé kauzy je jiná, a to zda má člověk právo vyjadřovat se k dnešku, pokud v minulosti udělal chybu? Pokud bychom řekli, že ne, pak by velká část společnosti měla raději mlčet. A to by byla nebezpečná cesta. Lidé se totiž vyvíjejí, mění své postoje a učí se z vlastních rozhodnutí. Svěrák sám už dříve přiznal, že podpis Anticharty považuje za chybu. To je něco, co u mnoha jiných osobností ani neslyšíme.
Proto takové neustálé přetahování o to, kdo je „morálně čistší“, nikam nevede. Z jedné demonstrace tady máme kulturní válku. Z jednoho projevu jdeme k osobním útokům. A z jedné věty máme důvod k rozdělení společnosti na dvě skupiny. Možná by stálo za to vrátit se zpět k podstatě – k tomu, co kdo říká dnes a proč to říká. A jestli jeho slova jsou doplněná i činy.
Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz na základě veřejně dostupných informací z webů ParlamentníListy, eXtra, YouTube Milion Chvilek